Tísňová linka 155: Co všechno dokáží záchranáři vyřešit po telefonu

Historie vzniku tísňové linky 155

První myšlenky na vytvoření jednotného systému zdravotnické záchranné služby se v tehdejším Československu začaly objevovat v padesátých letech 20. století. V té době existovalo několik různých telefonních čísel pro přivolání lékařské pomoci, což často vedlo ke zmatku a prodlevám při záchraně životů. Zlomovým okamžikem byl rok 1966, kdy bylo oficiálně zavedeno jednotné číslo 155 pro celé území státu.

Původně byla tísňová linka 155 obsluhována různými zdravotnickými zařízeními a neexistoval jednotný systém příjmu tísňových volání. Operátoři pracovali v provizorních podmínkách a často museli spoléhat pouze na papírovou dokumentaci a vlastní znalost místopisu. Významným problémem byla také skutečnost, že mnoho volání bylo označeno jako nerozpoznáno, zejména kvůli technickým omezením tehdejší doby.

V sedmdesátých letech došlo k postupné modernizaci systému. Byly zřízeny specializované dispečinky záchranné služby ve větších městech a začalo se pracovat na standardizaci postupů při příjmu tísňových volání. Důležitým krokem bylo také zavedení speciálního výcviku pro operátory tísňové linky, kteří museli zvládnout náročnou kombinaci zdravotnických znalostí a komunikačních dovedností.

Revolučním momentem byl přechod na digitální technologie v devadesátých letech. Tento krok výrazně snížil počet nerozpoznaných volání a umožnil efektivnější lokalizaci volajících. Zavedení počítačových systémů také znamenalo možnost rychlejšího zpracování informací a lepší koordinaci záchranných složek.

V současné době je tísňová linka 155 součástí integrovaného záchranného systému a využívá nejmodernější technologie. Operační střediska jsou vybavena sofistikovanými systémy pro příjem a vyhodnocování tísňových volání, včetně možnosti lokalizace volajícího pomocí GPS. Významně se také snížil počet nerozpoznaných volání, která v počátcích systému představovala značný problém.

Historický vývoj tísňové linky 155 je také spojen s postupným rozvojem zdravotnické záchranné služby jako takové. Od původně jednoduchého systému přivolání lékaře se vyvinul komplexní systém přednemocniční neodkladné péče, který zahrnuje špičkově vybavené sanitní vozy a vysoce kvalifikovaný personál. Důležitým aspektem bylo také postupné budování sítě výjezdových stanovišť, která zajišťují dostupnost záchranné služby v požadovaném časovém limitu.

Významným milníkem bylo také zavedení jednotného evropského tísňového čísla 112, které však nenahradilo linku 155, ale funguje jako doplňkový systém. Tísňová linka 155 si zachovala svou nezastupitelnou roli především díky přímému spojení se zdravotnickými operačními středisky a možnosti okamžité odborné konzultace.

Správné volání na záchrannou službu

Při volání na tísňovou linku záchranné služby je naprosto zásadní zachovat klid a postupovat systematicky. Základní číslo 155 je v České republice dostupné nepřetržitě a zdarma. Operátoři jsou školení zdravotničtí pracovníci, kteří dokáží poskytnout okamžitou telefonickou pomoc a správně vyhodnotit situaci.

Když se dovoláte na tísňovou linku, představte se celým jménem a přesně popište místo události. V případě, že se nacházíte ve městě, uveďte ulici, číslo popisné, případně významné orientační body v okolí. Pokud jste mimo město, snažte se co nejlépe popsat lokalitu - například název nejbližší obce, kilometrovník na silnici, nebo výrazný přírodní či stavební prvek v krajině. Velmi užitečné je také sdělení, jak se k místu nejlépe dostat.

Častým problémem při volání je situace označovaná jako nerozpoznáno, kdy systém nedokáže přesně určit polohu volajícího. K tomu může dojít například v oblastech se slabým signálem nebo při volání z mobilního telefonu bez aktivované služby určování polohy. Proto je důležité umět slovně popsat svou pozici co nejpřesněji.

Stručně a jasně popište, co se stalo. Operátor potřebuje vědět, zda jde o náhlé zhoršení zdravotního stavu, úraz, dopravní nehodu nebo jinou událost. Uveďte počet postižených osob a jejich přibližný věk. Důležité je také zmínit, zda jsou při vědomí a dýchají. Operátor vám může dát pokyny k poskytnutí první pomoci, které je nutné přesně dodržovat.

Během hovoru odpovídejte na všechny otázky operátora, i když se vám mohou zdát některé zbytečné. Každá informace může být důležitá pro správné vyhodnocení situace a vyslání adekvátní pomoci. Nikdy telefon nezavěšujte jako první, počkejte na pokyn operátora. Je možné, že vám bude chtít dát další instrukce nebo se na něco důležitého doptat.

V případě, že se situace na místě významně změní, například se stav pacienta zhorší nebo zlepší, znovu zavolejte na linku 155 a informujte o změně. Stejně tak je vhodné zavolat, pokud se vám podaří zjistit další důležité informace, které mohou ovlivnit poskytování pomoci.

Mějte na paměti, že záchranná služba vyjíždí ke všem případům, které vyhodnotí jako naléhavé. Zneužívání tísňové linky je trestné a může ohrozit životy jiných lidí, kteří ve stejnou chvíli potřebují urgentní pomoc. Proto volejte pouze v případech skutečné potřeby zdravotnické pomoci.

Operační středisko a jeho fungování

Operační středisko zdravotnické záchranné služby představuje klíčový prvek v systému poskytování přednemocniční neodkladné péče. Operátoři zde nepřetržitě přijímají tísňová volání na lince 155 a koordinují výjezdy záchranných týmů. Každé volání je jedinečné a vyžaduje profesionální přístup, rychlé vyhodnocení situace a správné rozhodnutí o dalším postupu.

Při příjmu tísňového volání operátor okamžitě zjišťuje základní informace - přesnou adresu události, charakter zdravotních obtíží a stav pacienta. V případě život ohrožujících stavů poskytuje volajícímu telefonicky asistovanou první pomoc, tedy instrukce k zahájení život zachraňujících úkonů do příjezdu záchranné služby. Systém operačního střediska umožňuje lokalizaci volajícího, což je zvláště důležité v případech, kdy volající přesně neví, kde se nachází.

Moderní technologie používané na operačním středisku zahrnují sofistikovaný software pro příjem a vyhodnocování tísňových výzev. Systém automaticky nabízí nejvhodnější výjezdovou skupinu podle vzdálenosti od místa události a typu výzvy. Operátoři mají k dispozici mapy s GPS lokalizací všech vozidel záchranné služby v reálném čase, což umožňuje efektivní koordinaci zdrojů.

Zvláštní kategorií jsou volání označená jako nerozpoznáno. Jde o případy, kdy se operátorovi nedaří získat potřebné informace kvůli jazykové bariéře, špatnému signálu, nebo když volající není schopen komunikovat. V těchto situacích operátoři postupují podle speciálních protokolů a často spolupracují s ostatními složkami integrovaného záchranného systému.

Operační středisko také zajišťuje komunikaci s nemocnicemi, koordinuje směřování pacientů do specializovaných center a řeší mimořádné události s hromadným postižením osob. V takových případech aktivuje traumatologické plány a koordinuje nasazení většího počtu výjezdových skupin.

Práce na operačním středisku vyžaduje vysokou míru koncentrace, odolnost vůči stresu a schopnost rychlého rozhodování. Operátoři procházejí pravidelným školením a jejich práce podléhá přísné kontrole kvality. Každý hovor je nahráván a může být později analyzován pro účely zlepšování poskytovaných služeb nebo v případě stížností.

Systém operačního střediska je propojen s ostatními složkami integrovaného záchranného systému, což umožňuje rychlou výměnu informací a koordinaci společných zásahů. V případě potřeby může operační středisko požádat o součinnost policii nebo hasiče, případně aktivovat leteckou záchrannou službu.

Moderní operační střediska jsou vybavena záložními systémy pro případ výpadku elektrické energie nebo komunikačních sítí. Redundance všech klíčových systémů zajišťuje nepřetržitý provoz i v krizových situacích. Operační středisko tak představuje spolehlivý článek v řetězci poskytování neodkladné zdravotní péče a jeho efektivní fungování přímo ovlivňuje šance pacientů na přežití v kritických situacích.

Nejčastější důvody volání na linku 155

Tísňová linka 155 je každodenně vytáčena tisíci lidmi po celé České republice, kteří potřebují urgentní zdravotnickou pomoc. Mezi nejčastější důvody volání na tuto linku patří především náhlé zhoršení zdravotního stavu, které se projevuje dušností, silnou bolestí na hrudi nebo náhlou slabostí. Operátoři záchranné služby se denně setkávají s případy, kdy lidé pociťují příznaky infarktu myokardu, cévní mozkové příhody nebo závažných úrazů.

Velmi častým důvodem jsou také stavy bezvědomí, kdy postižená osoba nereaguje na okolní podněty. V těchto případech je rychlý zásah zdravotnické záchranné služby naprosto klíčový. Další významnou kategorií jsou úrazy způsobené dopravními nehodami, pády z výšky nebo pracovními úrazy, které vyžadují okamžitý odborný zásah.

Operátoři se také často setkávají s voláním kvůli akutním stavům u chronicky nemocných pacientů, zejména diabetiků s hypoglykémií nebo hyperglykémií, astmatiků s těžkým záchvatem nebo pacientů s epilepsií. Nezřídka jsou přijímána volání kvůli alergickým reakcím, které mohou rychle přejít v život ohrožující anafylaktický šok.

V kategorii nerozpoznáno se často objevují případy, kdy volající nedokáže přesně popsat zdravotní obtíže postiženého. Může jít o situace, kdy svědek události neví, co se přesně stalo, nebo kdy pacient není schopen komunikovat. V těchto případech je role operátora zvláště důležitá, protože musí pomocí cílených otázek zjistit co nejvíce informací pro správné vyhodnocení situace.

Významnou část volání tvoří také psychické obtíže, včetně panických atak, sebevražedných pokusů nebo stavů zmatenosti. Zejména v posledních letech narůstá počet volání souvisejících s psychickými problémy, což reflektuje celkovou situaci ve společnosti. Operátoři musí být připraveni poskytnout první psychologickou pomoc a správně vyhodnotit závažnost situace.

Sezónní výkyvy také ovlivňují charakter volání na linku 155. V létě přibývá případů souvisejících s dehydratací, úpaly a alergickými reakcemi na bodnutí hmyzem. Zimní období je typické zvýšeným výskytem respiračních onemocnění a úrazů způsobených námrazou nebo při zimních sportech.

Nezanedbatelnou část tvoří také volání související s porody a gynekologickými obtížemi. Přestože většina porodů probíhá v nemocnicích, záchranná služba musí být připravena asistovat při náhlých porodech v terénu. Gynekologické obtíže, zejména silné krvácení nebo náhlé bolesti břicha, jsou také častým důvodem k volání záchranné služby.

Je důležité zmínit, že operátoři linky 155 se bohužel setkávají i s případy zneužití tísňové linky nebo planých výzev. Tyto situace zbytečně zatěžují systém záchranné služby a mohou ohrozit životy lidí, kteří skutečně potřebují urgentní pomoc.

Zneužívání tísňové linky a sankce

Zneužívání tísňové linky 155 představuje závažný společenský problém, který každoročně způsobuje značné komplikace v práci záchranných složek. Zlomyslná volání a plané výjezdy zatěžují systém zdravotnické záchranné služby a mohou ohrozit životy těch, kteří skutečně potřebují urgentní pomoc. Operátoři tísňové linky 155 se denně setkávají s různými formami zneužití, od prostých vtipů až po závažné případy falešného ohlášení život ohrožujících stavů.

Parametr	155 (nerozpoznáno)	Standardní hodnota
Délka kódu	3 znaky	3-5 znaků
Typ kódu	Numerický	Alfanumerický
Použití	Chybový kód	Identifikační kód
Význam	Nerozpoznaný vstup	Validní vstup

Mezi nejčastější případy zneužití patří volání pod vlivem alkoholu nebo omamných látek, kdy volající často nejsou schopni rozpoznat závažnost situace. Významným problémem jsou také takzvaná nerozpoznáno volání, kdy se volající okamžitě zavěsí nebo úmyslně poskytuje zmatečné či nepravdivé informace. Tyto případy musí operátoři důsledně prověřovat, což zbytečně zatěžuje celý systém záchranné služby.

Legislativa České republiky na tyto situace pamatuje několika právními nástroji. Za zneužití tísňové linky může být uložena pokuta až do výše 200 000 Kč, v závažnějších případech může být čin kvalifikován jako trestný čin šíření poplašné zprávy s možností odnětí svobody. Zvláště přitěžující okolností je, pokud kvůli falešnému volání dojde k výjezdu záchranné služby, což může v kritických momentech chybět při skutečných emergentních situacích.

Záchranná služba v současnosti disponuje moderními technologickými prostředky pro identifikaci a dokumentaci zlomyslných volání. Systémy dokáží zaznamenat nejen telefonní číslo volajícího, ale také přibližnou lokalizaci hovoru. V případě opakovaného zneužívání může být číslo volajícího zablokováno, což však představuje krajní řešení, neboť i problémový volající se může později ocitnout v situaci, kdy bude skutečně potřebovat pomoc.

Prevence zneužívání tísňových linek zahrnuje především vzdělávací aktivity zaměřené na děti a mladistvé, kteří často nedomýšlejí následky svého jednání. Záchranáři pravidelně navštěvují školy, kde vysvětlují význam tísňových linek a důsledky jejich zneužití. Důležitou roli hraje také mediální osvěta a informační kampaně zaměřené na širokou veřejnost.

Statistiky ukazují, že až 30 % všech příchozích hovorů na linku 155 lze klasifikovat jako neopodstatněné nebo zlomyslné. Tento alarmující údaj podtrhuje nutnost systematického řešení problému. Každé zneužití tísňové linky může nepřímo ohrozit životy občanů, kteří se nacházejí v reálném ohrožení života a potřebují rychlou zdravotnickou pomoc. Proto je nezbytné, aby veřejnost chápala závažnost tohoto jednání a respektovala určení tísňových linek výhradně pro případy skutečného ohrožení zdraví a života.

Spolupráce s ostatními složkami IZS

Zdravotnická záchranná služba pravidelně spolupracuje s dalšími složkami integrovaného záchranného systému, především s Hasičským záchranným sborem ČR a Policií České republiky. Tato mezisložková spolupráce je klíčová zejména při řešení složitějších zásahů a mimořádných událostí. Operátoři tísňové linky 155 jsou v neustálém kontaktu s dispečinky ostatních složek IZS prostřednictvím moderních komunikačních systémů.

V případě, že operátor linky 155 přijme tísňové volání a není schopen přesně určit místo události nebo je hovor označen jako nerozpoznáno, okamžitě zahajuje spolupráci s ostatními složkami. Policie ČR může pomocí lokalizačních systémů pomoci určit polohu volajícího, zatímco hasiči mohou poskytnout technickou podporu při obtížném přístupu k pacientovi.

Při společných zásazích je důležitá koordinace všech zasahujících složek. Například při dopravních nehodách hasiči zajišťují místo nehody a vyprošťují zaklíněné osoby, zdravotníci poskytují neodkladnou péči a policie řídí dopravu a dokumentuje událost. Každá složka má své specifické úkoly, ale všechny musí pracovat jako jeden tým.

V případech hromadných neštěstí nebo mimořádných událostí se aktivuje traumatologický plán a všechny složky IZS postupují podle předem stanovených postupů. Zdravotničtí záchranáři úzce spolupracují s leteckou záchrannou službou, která může být aktivována prostřednictvím operačního střediska. Koordinace mezi pozemními a leteckými jednotkami vyžaduje precizní komunikaci a spolupráci všech zúčastněných.

Významnou roli hraje také spolupráce při řešení případů, kdy je potřeba specializovaná technika nebo vybavení. Hasiči například disponují termokamerami, které mohou pomoci při hledání osob v terénu, nebo speciální technikou pro zásahy ve výškách či nad volnou hloubkou. Policie může poskytnout podporu při agresivních pacientech nebo v situacích, kdy je ohrožena bezpečnost zdravotnického personálu.

Pravidelně probíhají společná cvičení všech složek IZS, během kterých se procvičují různé krizové scénáře. Tato cvičení pomáhají zdokonalovat postupy a komunikaci mezi jednotlivými složkami. Důležitou součástí je také následné vyhodnocení a implementace získaných poznatků do běžné praxe.

V neposlední řadě je třeba zmínit spolupráci při preventivních akcích a zajišťování bezpečnosti při velkých společenských událostech. Zde všechny složky IZS koordinují své síly tak, aby byla zajištěna maximální bezpečnost účastníků a rychlá reakce v případě jakýchkoliv komplikací. Efektivní spolupráce mezi složkami IZS je základním předpokladem pro úspěšné zvládání krizových situací a poskytování pomoci občanům v nouzi.

Moderní technologie v záchranném systému

V posledních letech došlo k výraznému pokroku v oblasti technologického vybavení záchranné služby, což významně zlepšilo efektivitu poskytování první pomoci. Operační střediska záchranné služby nyní disponují moderními systémy pro příjem tísňového volání 155, které umožňují přesnější lokalizaci volajícího a rychlejší vyhodnocení situace. Systém automaticky zobrazuje polohu volajícího, pokud ten volá z mobilního telefonu, což značně urychluje proces vyslání záchranné jednotky na místo události.

Jedním z klíčových prvků moderního záchranného systému je sofistikovaný software pro zpracování tísňových volání, který dokáže analyzovat různé parametry hovoru včetně případů, kdy je hovor nerozpoznáno - tedy situací, kdy není možné jednoznačně určit povahu události nebo lokaci volajícího. Tyto systémy jsou vybaveny pokročilými algoritmy, které pomáhají operátorům rychle vyhodnotit prioritu případu a zvolit nejvhodnější způsob zásahu.

Záchranná služba také implementovala mobilní aplikace pro veřejnost, které umožňují rychlejší a efektivnější komunikaci s dispečinkem. Tyto aplikace dokáží automaticky odeslat GPS souřadnice, zdravotní údaje volajícího a další důležité informace, které mohou být rozhodující pro úspěšný zásah. V případech, kdy je volající ve stresu nebo není schopen přesně popsat svou polohu, tyto technologie významně zvyšují šanci na rychlé poskytnutí pomoci.

Moderní vozidla záchranné služby jsou vybavena pokročilými navigačními systémy, které v reálném čase optimalizují trasu k místu zásahu s ohledem na aktuální dopravní situaci. Tato technologie je propojena s centrálním dispečinkem, který může v případě potřeby trasu upravit nebo přesměrovat jednotku podle vývoje situace. Vozidla jsou také vybavena telemetrickými systémy, které průběžně odesílají data o své poloze a stavu na operační středisko.

Důležitým aspektem modernizace je také implementace umělé inteligence do rozhodovacích procesů. Systémy dokáží analyzovat historická data o zásazích, předpovídat vytížení jednotlivých oblastí a optimalizovat rozmístění záchranných vozidel. To vede k významnému zkrácení dojezdových časů a efektivnějšímu využití dostupných zdrojů.

V případech, kdy je hovor označen jako nerozpoznáno, moderní systémy nabízejí alternativní způsoby komunikace, včetně textových zpráv, videohovorů nebo automatických překladů pro cizojazyčné volající. Tyto nástroje významně zvyšují šanci na úspěšnou komunikaci i v komplikovaných případech. Systém také automaticky analyzuje zvuky na pozadí hovoru a může identifikovat potenciální nebezpečí nebo specifické situace, které vyžadují speciální přístup.

Technologický pokrok se projevuje i v oblasti vzdělávání a přípravy záchranářů. Virtuální realita a simulátory umožňují realistický trénink krizových situací, včetně scénářů s problematickou komunikací nebo nejasnou lokalizací místa události. Toto vzdělávání významně přispívá ke schopnosti záchranářů efektivně reagovat v reálných situacích.

Nerozpoznaný svět kolem nás je jako velká kniha plná příběhů, které čekají na své objevení. Každý den přináší nové záhady a my jsme zde, abychom je postupně odhalovali.

Květoslav Hruška

Statistiky výjezdů a úspěšných zásahů

Záchranná služba každoročně eviduje desetitisíce výjezdů k různým případům, přičemž značnou část z nich tvoří právě volání na tísňovou linku 155. V posledních letech se počet výjezdů zdravotnické záchranné služby neustále zvyšuje, což klade vysoké nároky na celý záchranný systém. Zajímavým faktem je, že nezanedbatelné procento všech přijatých hovorů je označeno jako nerozpoznáno, což znamená, že operátoři tísňové linky nebyli schopni přesně určit povahu události nebo lokaci volajícího.

Statistická data ukazují, že průměrná doba výjezdu záchranné služby se pohybuje okolo 8 minut v městských oblastech a až 15 minut v odlehlých lokalitách. Tento časový rozdíl je způsoben především geografickými podmínkami a dostupností nejbližší výjezdové základny. V případech označených jako nerozpoznáno se často jedná o situace, kdy volající není schopen přesně určit svou polohu, je ve stresu nebo dochází k technickým problémům během hovoru.

Úspěšnost zásahů záchranné služby dosahuje v průměru 95 %, což je v mezinárodním srovnání vynikající výsledek. Do této statistiky se započítávají všechny případy, kdy záchranáři dorazili na místo včas a poskytli adekvátní pomoc. Zbývajících 5 % představují situace, kdy se například jednalo o planý poplach, pacient odmítl ošetření nebo bohužel došlo k úmrtí před příjezdem záchranářů.

Zajímavým trendem posledních let je nárůst počtu výjezdů k případům, které by mohly být řešeny v ordinacích praktických lékařů nebo pomocí pohotovostní služby. Tento fenomén zatěžuje systém záchranné služby a může prodlužovat dobu dojezdu k skutečně akutním případům. Přibližně 30 % všech výjezdů je později klasifikováno jako méně závažné případy, které nevyžadovaly urgentní zásah záchranné služby.

V kategorii nerozpoznáno se často objevují hovory, které jsou přerušeny dříve, než operátor získá potřebné informace. Statistiky ukazují, že ročně je takto klasifikováno přibližně 8-12 % všech přijatých hovorů. Záchranná služba v těchto případech musí vyvinout zvýšené úsilí při lokalizaci volajícího a vyhodnocení situace, což může vést k prodloužení času potřebného k poskytnutí pomoci.

Významným faktorem ovlivňujícím statistiky je také sezónnost. V zimních měsících se počet výjezdů zvyšuje v průměru o 20-25 %, především kvůli úrazům souvisejícím s námrazou a respiračním onemocněním. Letní měsíce naopak přinášejí zvýšený počet výjezdů k případům spojeným s dehydratací a úpaly, zejména u seniorů a malých dětí. Tyto sezónní výkyvy musí záchranná služba zohledňovat při plánování směn a rozmístění posádek.

Rozdíl mezi 155 a 112

Na tísňovou linku 155 se dovoláte přímo zdravotnické záchranné službě, zatímco linka 112 je univerzální evropské číslo tísňového volání. Při volání na linku 155 se spojíte s krajským zdravotnickým operačním střediskem v regionu, odkud voláte. Operátoři jsou zdravotničtí pracovníci s odpovídajícím vzděláním a praxí, kteří dokáží poskytnout kvalifikované rady pro první pomoc.

Naproti tomu linka 112 je obsluhována operátory hasičského záchranného sboru, kteří následně předávají informace příslušným složkám integrovaného záchranného systému. Hlavní výhodou linky 112 je možnost lokalizace volajícího a dostupnost ve všech jazycích Evropské unie. To je zvláště důležité pro cizince nebo v případech, kdy volající přesně neví, kde se nachází.

Při zdravotnické emergenci je obecně výhodnější volat přímo linku 155, protože odpadá mezičlánek v podobě předávání informací mezi operačními středisky. Operátoři linky 155 jsou speciálně vyškoleni pro řešení zdravotnických případů a mohou poskytnout přesnější instrukce pro první pomoc. Navíc dokáží lépe vyhodnotit závažnost situace a určit adekvátní způsob reakce.

V případě nerozpoznaného volání nebo když není jasné, která složka záchranného systému bude potřeba, je vhodnější využít linku 112. Operátoři této linky jsou schopni koordinovat všechny složky IZS současně, což může být klíčové při komplexních událostech, jako jsou dopravní nehody nebo přírodní katastrofy.

Významným aspektem je také technické řešení obou linek. Zatímco linka 155 funguje na krajské úrovni, systém 112 je propojen celostátně a má záložní pracoviště. To znamená, že i při přetížení jednoho pracoviště nebo jeho výpadku může hovor převzít jiné centrum. Systém 112 také umožňuje lepší identifikaci polohy volajícího, což je zásadní zejména v případech, kdy volající není schopen sdělit svou přesnou polohu.

Pro české občany je důležité vědět, že při zdravotnické emergenci je primárně doporučováno volat linku 155. Operátoři jsou zde připraveni okamžitě reagovat na zdravotnické případy bez nutnosti přepojování hovoru. Mohou také lépe vyhodnotit prioritu výjezdu a poskytnout adekvátní telefonickou asistenci do příjezdu záchranné služby. V případě jazykové bariéry nebo nejasné situace je však linka 112 bezpečnou volbou, která zajistí profesionální pomoc ve všech případech.

Je třeba zdůraznit, že obě linky jsou vzájemně propojené a spolupracují. Pokud situace vyžaduje součinnost více složek IZS, operátoři si mezi sebou předají potřebné informace. Důležité je především zachovat klid a poskytnout operátorům co nejpřesnější informace o situaci, bez ohledu na to, kterou linku člověk v dané chvíli využije.

Dostupnost služby v různých regionech

Tísňová linka 155 je v České republice dostupná ve všech krajích a regionech, nicméně kvalita a rychlost poskytovaných služeb se může v různých oblastech lišit. V hustě obydlených městských aglomeracích, jako je Praha, Brno nebo Ostrava, je dostupnost záchranné služby zpravidla velmi dobrá, s průměrným dojezdovým časem pod 8 minut. Naproti tomu v odlehlých venkovských oblastech nebo horských regionech může být dostupnost složitější a dojezdové časy delší.

Problematickou oblastí zůstávají některé příhraniční regiony, kde může docházet k překryvům signálů mobilních operátorů ze sousedních zemí. V těchto lokalitách se občas stává, že se hovor na tísňovou linku 155 přepojí na zahraniční záchrannou službu, což může způsobit zpoždění při poskytování pomoci. Zvláště citlivá je tato situace v Krkonoších, Šumavě a v oblasti Aše, kde se běžně vyskytuje roaming na německé či polské mobilní sítě.

V případě volání s nerozpoznaným číslem nebo při technických potížích systému je hovor směrován na nejbližší dostupné operační středisko záchranné služby. Toto řešení zajišťuje, že i v případě přetížení jednoho střediska nebo technických problémů je vždy k dispozici záložní řešení. Operační střediska jsou mezi sebou propojena a mohou si předávat informace o výjezdech a pacientech.

Specifickou situací je pokrytí horských oblastí, kde může být signál mobilních sítí slabý nebo zcela nedostupný. Pro tyto případy existuje spolupráce s Horskou službou, která má vlastní komunikační systémy a může zajistit koordinaci záchranných akcí i v obtížně dostupném terénu. V zimním období je tato spolupráce особенно důležitá vzhledem k častým úrazům na lyžařských svazích a v horském terénu.

Některé regiony zavedly také systém tzv. prvních respondentů, kteří mohou poskytnout první pomoc ještě před příjezdem záchranné služby. Tito dobrovolníci jsou vyškoleni v poskytování první pomoci a jsou aktivováni přes mobilní aplikaci v případě, že se nachází v blízkosti místa události. Tento systém významně přispívá ke zkrácení doby do poskytnutí první pomoci, zejména v odlehlejších oblastech.

V rámci modernizace systému tísňového volání se postupně zavádí také možnost lokalizace volajícího pomocí GPS souřadnic, což významně zlepšuje přesnost určení místa události. Toto je zvláště důležité v případech, kdy volající není schopen přesně popsat svou polohu nebo když se nachází v neznámém terénu. Systém AML (Advanced Mobile Location) je již implementován u většiny moderních smartphonů a automaticky odesílá přesnou polohu na tísňovou linku.