Octavia 1 facelift: Jak poznat rozdíly mezi verzemi

Změny předního nárazníku a masky chladiče

Přední nárazník a maska chladiče představovaly nejviditelnější změny, které Škoda Auto provedla při faceliftu prvního modelu Octavia. Tyto úpravy měly zásadní vliv na celkový vzhled vozidla a výrazně odlišily modernizovanou verzi od původního provedení z roku 1996. Zatímco předfaceliftová Octavia měla spíše konzervativní a zaoblený design, facelift přinesl výraznější a modernější vzhled, který lépe odpovídal designovému jazyku značky na přelomu tisíciletí.

Původní přední nárazník předfaceliftové verze se vyznačoval jednoduchými liniemi a plastovými vstupy pro přívod vzduchu, které byly umístěny v dolní části. Tyto otvory měly poměrně malé rozměry a celkový vzhled byl velmi střízlivý. Maska chladiče byla tvořena horizontálními lamelami, které vytvářely tradiční vzhled charakteristický pro tehdejší modely značky Škoda. Logo bylo umístěno centrálně na masce a celá kompozice působila poměrně plochým dojmem.

Po faceliftu došlo k výrazné transformaci tohoto designového prvku. Nový přední nárazník získal výraznější tvarování s hlubšími reliéfy a větším dolním přívodem vzduchu, který působil sportovněji a dynamičtěji. Plastové díly v dolní části nárazníku byly přepracovány tak, aby vytvářely vizuálně zajímavější kompozici. Změnil se také tvar a umístění mlhových světlometů, které byly integrovány do nového designu nárazníku elegantněji než u předchozí verze.

Maska chladiče prošla kompletní redesignací a stala se jedním z nejvýraznějších rozpoznávacích znaků faceliftu. Horizontální lamely byly nahrazeny modernějším designem s vertikálními prvky, což dodalo vozu výraznější a sebevědomější vzhled. Celková plocha masky byla mírně zvětšena a její tvar byl lépe integrován s předními světlomety, což vytvořilo harmoničtější celkový dojem přední partie vozidla.

Důležitou změnou bylo také propojení masky chladiče s předními světlomety, které vytvořilo vizuálně širší a modernější vzhled. Tento designový trik pomohl opticky rozšířit přední část vozu a dodal mu stabilnější postoj. Chromované prvky na masce byly přepracovány a jejich umístění bylo lépe promyšleno, což přispělo k prémiovějšímu vzhledu celého vozidla.

Materiály použité pro výrobu předního nárazníku a masky chladiče zůstaly v podstatě stejné, jednalo se o kvalitní plasty a chromované díly. Nicméně jejich zpracování a povrchová úprava byly vylepšeny, což se projevilo lepší odolností vůči povětrnostním vlivům a mechanickému poškození. Celková kvalita zpracování těchto komponentů byla vyšší než u předfaceliftové verze.

Z praktického hlediska přinesly změny také zlepšení v oblasti aerodynamiky. Nový tvar předního nárazníku a větší vzduchové vstupy zlepšily proudění vzduchu kolem vozidla a také chlazení motoru. Tyto úpravy měly pozitivní vliv na spotřebu paliva a celkovou efektivitu vozidla, i když rozdíly nebyly dramatické.

Nové tvary předních a zadních světlometů

Jednou z nejviditelnějších změn, kterou přinesl facelift první generace Škody Octavia, byla kompletní přeměna designu předních a zadních světlometů. Tato úprava nebyla pouze kosmetickou záležitostí, ale představovala zásadní krok v modernizaci celkového vzhledu vozu, který měl za cíl udržet model konkurenceschopný na trhu a přiblížit jej aktuálním designovým trendům koncernu Volkswagen.

Přední světlomety prošly dramatickou transformací, která výrazně změnila výraz celé přední části vozidla. Zatímco předfaceliftová verze disponovala spíše zaoblenými a vertikálně orientovanými světlomety, které navazovaly na designový jazyk devadesátých let, faceliftovaná varianta přinesla modernější, horizontálně protažené světlomety s ostřejšími liniemi. Tato změna nebyla náhodná – nový tvar světlometů dokonale korespondoval s přepracovanou maskou chladiče a celkově agresivnějším designem přídě.

Vnitřní uspořádání předních světlometů bylo rovněž kompletně přepracováno. Reflexní plochy a umístění jednotlivých světelných zdrojů získaly novou konfiguraci, která nejenže zlepšila estetiku, ale v mnoha případech přinesla i lepší osvětlení vozovky. Faceliftová verze nabízela také možnost xenonových světlometů s automatickým vyrovnáváním sklonu, což byla v té době prémiová výbava, která ještě více odlišovala modernizovanou verzi od původního modelu.

Zadní světlomety prodělaly stejně radikální proměnu jako jejich přední protějšky. Původní design zadních světel byl charakteristický výraznými červenými plochami a poměrně jednoduchou strukturou, která odpovídala designovým standardům konce devadesátých let. Po faceliftu se však zadní světlomety staly mnohem sofistikovanějšími a vizuálně zajímavějšími prvky.

Nové zadní světlomety získaly vícevrstvou strukturu s odlišnými barevnými sekcemi, kde se kombinovaly červené, oranžové a čiré plochy. Toto řešení nejenže vypadalo moderněji, ale také zlepšilo viditelnost vozidla za snížené viditelnosti. Bílé couvací světlo a oranžové blinkry byly jasněji odděleny od červených brzdových světel, což přispělo k lepší čitelnosti signalizace pro ostatní účastníky provozu.

Důležitým aspektem změny designu světlometů byla také jejich integrace s celkovou karoserií. Zatímco u předfaceliftové verze byly světlomety poměrně samostatnými prvky, po modernizaci se staly integrálnější součástí designu, plynuleji navazující na linie karoserie. Toto řešení přispělo k modernějšímu a ucelenějšímu vzhledu celého vozidla.

Z technického hlediska znamenala změna tvarů světlometů také nutnost použití zcela nových dílů, které nebyly vzájemně zaměnitelné mezi předfaceliftovou a faceliftovou verzí. Tato skutečnost je důležitá zejména pro majitele těchto vozidel při hledání náhradních dílů, protože světlomety z jedné verze nelze použít na druhou bez rozsáhlých úprav.

Upravené zadní světelné bloky s bílými blinkry

Upravené zadní světelné bloky s bílými blinkry představují jeden z nejviditelnějších prvků, kterými se odlišuje Škoda Octavia první generace po faceliftu od původní předfaceliftové verze. Tato změna nebyla pouze kosmetickou úpravou, ale odrážela snahu výrobce modernizovat vzhled vozu a přiblížit ho aktuálním trendům v automobilovém designu přelomu tisíciletí.

Před provedením faceliftu byly zadní světelné bloky Octavie 1 vybaveny oranžovými blinkry, které byly standardem té doby. Celková koncepce zadních světel byla konzervativnější a méně výrazná. Po faceliftu, který byl představen v roce 2000, došlo k výrazné proměně. Nové světelné bloky získaly modernější a elegantnější vzhled, přičemž nejvýraznější změnou bylo právě použití bílých směrovek místo původních oranžových.

Bílé blinkry nebyly pouze estetickou záležitostí. Jejich integrace do celkového designu zadních světel vyžadovala kompletní přepracování vnitřní struktury světelných bloků. Výrobce musel zajistit, aby bílé směrovky splňovaly všechny bezpečnostní normy a zároveň poskytovaly dostatečnou viditelnost za všech povětrnostních podmínek. Použití bílých blikačů umožnilo čistší a modernější vzhled celé zadní partie vozu, což bylo v souladu s designovými trendy začátku nového tisíciletí.

Konstrukční řešení zadních světelných bloků po faceliftu bylo propracovanější. Jednotlivé segmenty světel byly lépe definované a opticky oddělené. Zatímco předfaceliftová verze měla poněkud jednodušší uspořádání světelných funkcí, faceliftovaná Octavia nabídla sofistikovanější řešení s lepším rozložením jednotlivých světelných prvků. Bílé blinkry byly umístěny tak, aby vytvářely harmonický celek s brzdovými světly a couvacími světly.

Technicky vzato byly nové světelné bloky vybaveny kvalitnějšími reflektory a lepšími těsněními, což snižovalo riziko zamlžování a vnikání vlhkosti do vnitřního prostoru světla. Tato vylepšení přispěla k delší životnosti a spolehlivosti zadních světelných jednotek. Majitelé faceliftových verzí tak měli výhodu nejen v modernějším vzhledu, ale také v praktičtějším a odolnějším řešení.

Rozdíl mezi předfaceliftovými a faceliftovými zadními světly je natolik výrazný, že představuje jeden z nejjednodušších způsobů, jak na první pohled rozpoznat, zda se jedná o starší nebo novější verzi Octavie první generace. Mnoho majitelů předfaceliftových verzí dokonce následně provádělo retrofit, tedy výměnu starých světel za novější s bílými blinkry, aby jejich vozidlo získalo modernější vzhled. Tato úprava však nebyla zcela přímočará, protože vyžadovala i úpravu elektrické instalace a někdy i karoserie.

Celková koncepce zadních světelných bloků s bílými blinkry se stala charakteristickým prvkem faceliftované Octavie 1 a výrazně přispěla k osvěžení celkového vzhledu vozu, který tak mohl lépe konkurovat modernějším modelům na trhu.

Modernizovaný interiér s novými materiály a prvky

Modernizace interiéru Škody Octavia první generace po faceliftu představovala významný krok vpřed v kvalitě zpracování a celkovém dojmu z kabiny vozu. Zatímco předfaceliftová verze nabízela funkční, ale poměrně spartánský interiér typický pro konec devadesátých let, faceliftovaná Octavia přinesla výrazné zlepšení v použitých materiálech a designových prvcích, které automobil posunuly blíže k tehdejší moderní konkurenci.

Nejviditelnější změnou bylo použití kvalitnějších plastů na přístrojové desce a dveřních panelech. Původní tvrdé a lesklé plasty, které působily levně a byly náchylné k poškrábání, nahradily matné povrchy s jemnější texturou. Tento detail sice může působit jako kosmetická úprava, ale výrazně zlepšil vnímání celkového luxusu interiéru. Povrchová úprava nových materiálů byla odolnější vůči opotřebení a lépe maskovala drobné škrábance, které se v předfaceliftových verzích objevovaly již po krátké době používání.

Středová konzole prošla kompletní přestavbou, kdy designéři zvolili elegantnější řešení s lepším ergonomickým uspořádáním ovládacích prvků. Tlačítka a přepínače dostaly modernější tvar a příjemnější haptickou odezvu při ovládání. Ventilační výduchy získaly nový design s chromovanými rámečky, které dodávaly interiéru prémiový nádech. Tyto chromované akcenty se objevily i na dalších místech kabiny, včetně obložení volantu a páčky řazení u vyšších výbavových stupňů.

Volant sám o sobě představoval jednu z nejdůležitějších změn. Nový čtyřramenný volant s modernějším designem nahradil původní tříramennou verzi. Kromě vizuálního vylepšení přinesl i lepší ergonomii a příjemnější úchop. Materiály použité na potah volantu byly kvalitnější, s jemnější texturou kůže u vyšších verzí. Integrované ovládací prvky audiosystému a tempomatu byly přehledněji uspořádány a intuitivněji ovladatelné.

Přístrojový štít doznal subtilnějších změn, ale i zde došlo ke zlepšení čitelnosti a modernosti. Nové ciferníky s jemnějším grafickým zpracováním a kvalitnějším osvětlením poskytovaly lepší přehled o důležitých informacích. Palubní počítač dostal rozšířené funkce a přehlednější displej, který nabízel více informací o spotřebě, dojezdu a dalších parametrech jízdy.

Sedadla prošla úpravami v designu i komfortu. Nové potahové materiály byly odolnější a příjemnější na dotek. Tvarování sedáků a opěradel poskytovalo lepší boční vedení a celkovou podporu těla při delších cestách. Vyšší výbavové stupně nabízely kvalitnější čalounění s atraktivnějšími vzory a kombinacemi materiálů. Chromované prvky na ovládání sedadel a další detaily podtrhovaly zvýšenou pozornost věnovanou kvalitě zpracování.

Dveřní panely získaly novou strukturu s měkčími materiály v místech častého kontaktu. Kapsy ve dveřích byly praktičtěji tvarovány a obložení madel bylo příjemnější na dotek. Celkově interiér působil ucelenějším a harmoničtějším dojmem díky konzistentnímu použití kvalitních materiálů napříč celou kabinou, což představovalo markantní rozdíl oproti předfaceliftové verzi.

Facelift první Octavie přinesl nejen jemnější rysy přední masky a modernější světlomety, ale také zásadní technické vylepšení v podobě kvalitnějších materiálů interiéru, upravené přístrojové desky a širší nabídky motorů, které z ní udělaly opravdu kompletní automobil pro náročné zákazníky.

Radovan Kubíček

Vylepšené motory s vyšším výkonem a nižší spotřebou

Modernizace pohonných jednotek představovala jednu z nejdůležitějších změn, které přinesl facelift první generace Škody Octavia. Výrobce se při přepracování modelu zaměřil především na zlepšení výkonnostních parametrů motorů při současném snížení spotřeby paliva, což bylo v souladu s dobovými trendy a stále přísnějšími emisními normami. Tyto úpravy se projevily napříč celou paletou benzinových i naftových agregátů.

U benzinových motorů došlo k významným technickým vylepšením, která se odrazila ve vyšší účinnosti spalování. Základní zážehové jednotky získaly modernizovaný systém vstřikování paliva, který umožnil přesnější dávkování směsi a optimalizaci spalovacího procesu. Díky těmto úpravám se podařilo dosáhnout lepší odezvy motoru na pohyb plynového pedálu, což oceňovali především řidiči ve městském provozu. Výkonnější varianty benzinových agregátů prošly ještě komplexnější modernizací, která zahrnovala úpravy turbodmychadel, optimalizaci řídicích jednotek a vylepšení chlazení.

Naftové motory zaznamenaly možná ještě výraznější pokrok než jejich benzinové protějšky. Technologie common rail vstřikování byla vyladěna tak, aby poskytovala ještě lepší rozložení výkonu a točivého momentu v celém spektru otáček. Dieselové agregáty po faceliftu vynikaly zejména kultivovanějším chodem a nižší hlučností, což bylo dosaženo díky přepracovaným vstřikovacím trysám a optimalizovanému časování vstřiku paliva. Spotřeba nafty se v reálném provozu snížila v průměru o pět až osm procent, což představovalo významnou úsporu zejména pro řidiče s vysokými ročními nájezdy.

Důležitým aspektem modernizace motorů bylo také zlepšení emisních parametrů všech pohonných jednotek. Před faceliftem splňovaly motory normu Euro 3, zatímco po modernizaci již většina agregátů odpovídala přísnější normě Euro 4. Tohoto pokroku bylo dosaženo kombinací vylepšených katalyzátorů, přesnějšího řízení spalování a optimalizace výfukového systému. Pro zákazníky to znamenalo nejen ekologičtější provoz, ale také nižší daňové zatížení v zemích, kde se výše daně odvíjela od emisí škodlivin.

Převodovky byly také podrobeny revizi, aby lépe spolupracovaly s modernizovanými motory. Manuální pětistupňové i šestistupňové převodovky získaly vylepšené synchronizační kroužky a přesnější mechanismus řazení. Automatické převodovky prošly aktualizací řídicího softwaru, který umožnil plynulejší přeřazování a lepší komunikaci s motorem. Výsledkem byla harmoničtější jízda a další příspěvek ke snížení spotřeby paliva.

Praktický dopad těchto vylepšení byl patrný zejména při dlouhých dálničních trasách, kde modernizované motory dokázaly udržet nižší otáčky při stejné rychlosti díky optimalizovaným převodovým poměrům. Zároveň se zlepšila elasticita motorů, což znamenalo lepší schopnost zrychlení bez nutnosti řazení do nižšího rychlostního stupně. Tyto vlastnosti ocenili především řidiči firemních vozů, kteří denně najížděli stovky kilometrů.

Nová paleta barev karoserie po faceliftu

Škoda Octavia první generace prošla v roce 2000 významnou modernizací, která přinesla nejen designové úpravy exteriéru a interiéru, ale také zcela novou nabídku lakovaných odstínů karoserie. Změna barevné palety patřila mezi viditelné rozdíly mezi verzemi před a po faceliftu, které zákazníci okamžitě zaznamenali při návštěvě autosalonů. Výrobce se rozhodl reagovat na měnící se trendy v automobilovém průmyslu a nabídnout modernější, atraktivnější barvy odpovídající novému tisíciletí.

Před provedením faceliftu disponovala Octavia první generace poměrně konzervativní škálou barev, která zahrnovala klasické odstíny typické pro konec devadesátých let. Po modernizaci však Škoda představila výrazně rozšířenou a osvěženou nabídku laků, která lépe korespondovala s aktualizovaným designem vozu. Mezi nově zavedené barvy patřily například metalické odstíny jako stříbrná Reflex, která se velmi rychle stala jednou z nejoblíbenějších voleb zákazníků po celé Evropě. Tato elegantní stříbrná barva dokonale podtrhovala modernizované linie karoserie a zvýrazňovala nový design předních a zadních světlometů.

Dalším významným přírůstkem do barevné palety byla tmavě modrá metalíza Atlantis, která nahradila starší modré odstíny z předfaceliftové éry. Tato sofistikovaná barva přinášela vozu luxusnější vzhled a byla oblíbená zejména u firemních zákazníků a manažerů, kteří hledali elegantní, ale zároveň nenápadný služební vůz. Podobně byla zavedena také nová zelená metalíza, která se lišila od předchozích zelených variant výraznějším kovovým efektem a modernějším odstínem.

Červená barva také prošla výraznou proměnou – zatímco předfaceliftová Octavia nabízela spíše tmavší, konzervativnější červenou, po modernizaci se objevila jasnější a živější varianta, která vozu dodávala sportovnější charakter. Tato změna souvisela s celkovou snahou Škody posunout vnímání Octavie směrem k dynamičtějšímu a mladistvějšímu vozidlu.

Z nabídky naopak postupně zmizely některé barvy, které byly typické pro devadesátá léta a již neodpovídaly současným trendům. Jednalo se především o určité pastelové odstíny a specifické varianty zelené či modré, které byly nahrazeny modernějšími alternativami. Bílá barva zůstala v nabídce, ale často v upravené verzi s lepším krycím efektem a odolnějším lakem.

Zajímavostí je, že po faceliftu Škoda rozšířila také nabídku perlových efektů, které dodávaly vozu prémiový vzhled za relativně přijatelný příplatek. Tyto speciální laky obsahovaly jemné perleťové částice, které měnily odstín karoserie v závislosti na úhlu dopadu světla. Černá perlová metalíza se stala symbolem elegance a byla často volena pro vrcholné výbavové verze.

Celková změna barevné palety po faceliftu nebyla náhodná – odrážela strategii Škody posílit pozici Octavie jako moderního, kvalitního vozu střední třídy, který dokáže konkurovat západoevropským značkám nejen technickými parametry a prostorností, ale také vizuální atraktivitou a možnostmi personalizace podle přání zákazníka.

Změny v nabídce výbav a standardního vybavení

Škoda Octavia první generace prošla během svého faceliftu v roce 2000 výraznými změnami nejen v oblasti designu a techniky, ale také v nabídce výbavových verzí a standardního vybavení. Tyto změny měly za cíl lépe uspokojit požadavky zákazníků a posílit konkurenceschopnost modelu na trhu. Před faceliftem byla nabídka výbavových stupňů poměrně jednoduchá a zaměřená především na praktičnost, zatímco po modernizaci se Škoda rozhodla rozšířit portfolio a nabídnout zákazníkům více možností personalizace.

V období před faceliftem byla Octavia dostupná v základních výbavových verzích Classic, LX a SLX, přičemž každá úroveň nabízela postupně bohatší vybavení. Základní verze Classic byla poměrně spartánská a zaměřovala se na nízkou pořizovací cenu s minimálním komfortem. Střední verze LX již obsahovala některé prvky zvyšující pohodlí, jako například elektrická okna vpředu nebo centrální zamykání. Vrcholná verze SLX pak přidávala klimatizaci, kožené čalounění a další prémiové prvky, které z Octavie dělaly konkurenceschopný vůz ve své třídě.

Po faceliftu došlo k přehodnocení výbavových stupňů a jejich obsahu. Škoda zavedla novou strukturu výbav, která lépe odpovídala požadavkům moderního trhu. Základní verze získala více standardního vybavení, což znamenalo lepší poměr ceny a hodnoty pro zákazníky. Například elektrická okna vpředu se stala standardem již v nižších výbavách, stejně jako posilovač řízení, který byl dříve dostupný pouze ve vyšších verzích. Tato změna výrazně zvýšila komfort řízení a uživatelskou přívětivost vozu i v základních konfiguracích.

Významnou změnou bylo také rozšíření nabídky bezpečnostních prvků ve standardním vybavení. Zatímco před faceliftem byly airbagy řidiče a spolujezdce dostupné pouze jako volitelné příslušenství nebo součást vyšších výbav, po modernizaci se staly standardem napříč celou modelovou řadou. Tento krok odrážel rostoucí důraz na bezpečnost v automobilovém průmyslu a požadavky zákazníků na lepší ochranu posádky.

V oblasti komfortního vybavení přinesl facelift také zajímavé novinky. Klimatizace, která byla před modernizací dostupná pouze ve vrcholných verzích, se stala dostupnější a nabízela se již ve středních výbavách za příplatek nebo jako součást výbavových balíčků. Audiosystémy prošly výraznou modernizací, přičemž po faceliftu byly k dispozici kvalitnější rádia s lepším zvukem a možností připojení externích zařízení.

Další změnou bylo zavedení nových výbavových balíčků a možností individualizace. Zákazníci získali možnost kombinovat různé prvky výbavy podle svých preferencí, což před faceliftem bylo omezené. Například sportovní balíček přinášel speciální sedadla, sportovní volant a upravené odpružení, zatímco komfortní balíček zahrnoval vylepšené čalounění, vyhřívání sedadel a další prvky zvyšující pohodlí cestování. Tyto balíčky umožňovaly zákazníkům lépe přizpůsobit vůz jejich individuálním potřebám bez nutnosti volit nejdražší výbavovou verzi.

Technické úpravy podvozku a řízení vozidla

Technické úpravy podvozku a řízení vozidla představovaly jednu z nejdůležitějších oblastí, kde se projevily rozdíly mezi verzemi Škoda Octavia 1 před a po faceliftu. Inženýři automobilky se zaměřili na zlepšení jízdních vlastností a celkového komfortu vozu, což vedlo k řadě významných změn v konstrukci podvozku.

Před faceliftem byla Octavia 1 vybavena relativně jednoduchým nastavením odpružení, které sice poskytovalo slušný komfort, ale při dynamičtější jízdě se projevovala určitá měkkost a sklony k naklánění karoserie. Po faceliftu došlo k přepracování geometrie náprav, což mělo za následek výrazně lepší stabilitu vozidla při průjezdu zatáčkami. Změny se týkaly především nastavení úhlů kol a tuhosti stabilizátorů, které byly optimalizovány pro lepší rovnováhu mezi komfortem a sportovním charakterem.

Důležitou modifikací prošlo také řízení vozidla, kde konstruktéři zvolili jiný převodový poměr řízení. Tato úprava přinesla přesnější odezvu na pohyby volantem a snížila potřebný počet otáček volantu od dorazu k dorazu. Řidiči po faceliftu oceňovali především lepší zpětnou vazbu od předních kol a celkově přirozenější pocit z řízení. Zatímco předfaceliftová verze měla tendenci působit poněkud netečně při rychlých změnách směru, faceliftem upravený model reagoval mnohem živěji a předvídatelněji.

Změny se dotkly i tlumičů odpružení, které získaly nové nastavení charakteristiky tlumení. Inženýři zvolili kompromis směřující k o něco sportovnějšímu ladění, aniž by byl výrazně obětován komfort při jízdě po nerovnostech. Tlumiče po faceliftu lépe kontrolovaly pohyby karoserie a omezovaly nežádoucí kývání, což se projevilo zejména při jízdě po vlnitých silnicích nebo při prudkém brzdění.

Konstrukční úpravy zahrnovaly také modifikaci uložení motoru a převodovky, kde byly použity nové typy silentbloků s lepšími tlumícími vlastnostmi. Tato zdánlivě drobná změna měla významný vliv na snížení vibrací přenášených do interiéru vozidla. Cestující tak vnímali menší rušivé vibrace především při rozjezdu a při jízdě na nižší převodové stupně.

Podvozek faceliftu také profitoval z použití kvalitnějších materiálů u některých komponentů. Ramena náprav a další díly byly vyrobeny s vyšší přesností, což přispělo k delší životnosti a menšímu opotřebení během používání vozidla. Tato vylepšení se projevila i při servisních prohlídkách, kde majitelé faceliftem upravených vozů hlásili menší problémy s vůlemi v podvozku i po vyšším nájezdu kilometrů.